  
Zdravím vás všechny.
Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s touto úpravou na brzdovém
obložení.
Tenhle článek jsem našel na internetu. Předem děkuji za váš názor na tuto úpravu.
Bubnove brzdy aneb jak donutit Panelku (Kejvačku) brzdit:
Čelisti bubnové
brzdy jsou zakotveny ve viku brzdy a rozeviraji se brzdovým klíčem. Vlastni brzdicí učinek určuje
tření brzdového obloženi ve vložce bubnu. Silove poměry obou čelisti můžeme nejlépe sledovat na
obrázku1 a obrazku2. Směr otačeni kola je na obrázku vyznačen šipkou, neboť je pro silovy rozbor
rozhodujici. Čelist je uložena na kotevnim cepu a je pritlačována k bubnu kličem silou oznacenou P1,
popr. P2. Jde o tlačnou sílu, a proto je její směr kolmy na rovinu opěrne plochy brzdove čelisti.
Přesné určeni vysledne normální síly tlaku obloženi na buben je velmi složite. V naši úvaze se
vyhneme použiti vyšší matematiky a vyjdeme z předpokladu, který platí jen přibližně, že směr
normalni sily půli celkovy uhel obloženi. Vysledna sila z tlaku obloženi musi jestě zahrnout tečnou
silu T1 (T2). Tečna sila je kolma na normalni a jeji velikost je dana součinem součinitele třeni
mezi obloženim a bubnem a normalni sily. Součtem vektoru těchto dvou sil dostaneme vyslednou silu
V1. Ta musi byt v rovnovaze s rozevirajici silou P1 a třeti, dosud neznamou silou, prochazejici osou
kotevniho čepu. Pro rovnovahu sil plati, ze tři sily mohou byt v rovnovaze jen tehdy, prochazeji-li
jejich vektory jednim bodem. Sila reakce kotevniho čepu musi tedy prochazet prusečikem paprsku
vyslednice a paprsku rozevirajici sily. Velikosti jednotlivych sil vychazeji z trojuhelniku sil na
obr.1 a obr.2. Porovname -li trojuhelniky sil pro prvni a druhou čelist, zjistime, že při stejne
rozeviraci sile bude mit prvni - nabežna - celist mnohem větši brzdici učinek než druha - ubežna -
čelist. Je to zpusobeno tim, že vznikajici tečna sila pomaha při bržděni u nabežne čelisti
rozevirajici sile a naopak u ubežne čelisti pusobi proti ni. Tj. tzv. svorny učinek brzdove
čelisti. Učinek zavisi dale na poloze obloženi. Přibližujeme-li obloženi směrem ke klice, měni se
směr normalni i vysledne sily a brzdovy učinek čelisti vzrusta. V krajnim připadě se naběžna čelist
stane samosvornou a dojde k zablokovani brzdy. U uběžne čelisti neni poloha brzdoveho obloženi
nebezpečna, neboť k blokovani teto čelisti nemůže dojit. Vhodnym umistěnim brzdoveho obloženi na
čelistech (obr. 3) i změnou polohy opěrnych čepu mužeme podle potřeby zvyšovat, nebo snižovat
brzdici učinek i bezpečnost proti blokovani. U brzd zavodnich, terenich i soutěznich motocyklu
(pozn.: članek je z roku 1972) se proto často setkavame s ruznym usporadanim naběžne i uběžne
čelisti. Shodnost čelisti se u seriovych motocyklu voli pouze z vyrobnich duvodu. Jednoduche
zvyseni učinnosti brzdy, které může lehce udělat každy, spočiva pouze v zkrácení, nebo zužení
obloženi na ubežne části. [kejva350]  17.03.2009
Přidat odpověď Zobrazit téma
|
|   jak je to správně ukazují obrázky se silami - T1 , P1 atd. platí pro náběžnou čelist , dvojky pro úběžnou čelist. [MartyC] 16.09.2020 |
| ja to taky mam na dvou strojich a urcite to brzdi lip hlavne bacha at si to neudelas obracene. :-) [Freebiker] 15.12.2016 |
| Mám to na panelce a je to znát, doporučuju i srazit hrany na začátcích obložení. [Milan] 15.12.2016 |
| Paja.. kdyby se ti do toho skenování chtělo..měl bych velký zájem, [Arpi] 14.04.2009 |
| Tom> nevymyslej vymyslene a nesnaz se oklamat fyziku. Klasicka klicova brzda je obyc prace na
pace. Z jedne strany jednozvratna z druzhe dvojzvratna. Vzdy plati F*b=Fa*a Takze zkracovanim b nebo
prodluzovanim a se zvetsi sila F. Vic pomuze v danem pripade zmensit b (=klic). Bohuzel klic k
celisti je opet vzdy paka dvouzvratna a jeho zkracovanim zenes b pri brzdeni k nule a ejhle ono to
nefunguje. Muzes proto udelat elipticky klic, jako to mela treba Jawa90, ale tim opet prodluzujes
rameno b a kruh se uzavrel. Rezume: tvoje upravy budou fungovat perfektne pri minimalnim opotrebeni
paken (s temer nulovym pootocenim klice) + prodluzovanim paky do te miry, kdy je jeste unosny krok
na druhe strane (packa/paka P/Z brzdy).
Jinak zdroj stale omylaneho clanku je kniha
"Upravujeme motocykl pro zavod" od Ing Husaka (doufam, ze jsem to nezkomolil), ktera
vysla nekdy v 70tych letech. Pro ty, kteri bez toho nemuzou zit, muzu knizku vyhrabat a oskenovat
:-) [Paja] 14.04.2009 |
| s predni brzdou si hraju uz asi 14 dni ta zkracena pakna mi moc nepomohla ale docela pomohlo
prodlouzeni paky Asi o 1 cm no ted jsem jeste improvizoval se skracenim klice ale skratil jsem ho
moc a on se ted prestal vracet ale zacalo to konecne brzdit jen musim doladit to vraceni [tom] 13.04.2009 |
| Já to zkoušel na zadní brzdě 634 a na obou na kývačce. Na té zadní 634 se to projevilo. Brzdí líp,
ale na kluzkým povrchu se hodně kouše a je třeba brzdit dost s citem...na přední mám dvouklíček. V
kombibaci mi brzdí vážně solidně i ve dvou. Na té kývačce se mi to ale nějak nezdá, resp. nepoznal
jsem většího rozdílu. Tak nevím jestli doporučit nebo ne.. [Arpi] 10.04.2009 |
| Zdravím chlapi, opravdu nikdo jste to ještě nezkoušeli? [kejva350] 10.04.2009 |
| Jestli se ti to chce delat, tak to udelej ja pouzival na soutezaku uzsi paknu a zlespseni se
dostavilo cca v radech jednotek procent. Pokud chces experimentovat je podstatne lepsi vymena
oblozeni za mekci. [Pája] 17.03.2009 |
|
|
Nezodpovězených témat: 17 / 4830
