MotoMagazín     VeteránInzerce     VeteránForum     VeteránKalendář    Jawa Californian    Japonské klasické motocykly
Diskusní fórum příznivců historických strojů
Celkem 306456 příspěvků |7520 registrovaných uživatelů | Čtenářů on-line: 192 | Neřihlášený uživatel 
Informace
Fotografie
Dokumenty
Statistiky
Registrace
Přihlásit
  IndexBicykly a jiné bezmotorové str | Diskusní téma 10.8.2020 14:19  
Tipy pro registrované uživatele
 Moderovaná diskuse Moderovaná diskuse. Registrovaný uživatel může kdykoli odstranit nevhodné příspěvky v diskusích, které založil kliknutím na tlačítko Odstranit
 Odstraněný příspěvek je označen symbolem Odpověď  a textem  Příspěvek odstraněn administrátorem diskuse.
 Odstraněný text vidí pouze moderátor diskuse.
 Uložit diskuse do seznamu sledovaných diskusí Uložení diskuse do seznamu sledovaných diskusí se provede kliknutím na příslušný symbol zobrazený přihlášenému uživateli za každým úvodním příspěvkem.
 Oživit diskusi Registrovaný uživatel může též oživit jakoukoli diskusi a nezodpovězený dotaz. Stačí kliknout na příslušný symbol a diskuse se přesune na čelní místo ve výpisu. Nezodpovězený dotaz se objeví v tématech dne v úvodu výpisu.
Zodpovězené téma 

Lampa


 Do jakého roku výroby jízdního kola se používala lampa na svíčku a od kdy lampa na karbit ?    [Roman]   24.09.2010     Přidat odpověď  
Zobrazit fotografiiOdpověď  Karbidka s drziakom na nosenie v ruke.    [chorche] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  08.11.2015
Odpověď  http://aukro.cz/bros-karbidex-granulovy-500g-i5764 722349.html    [VlastaŠ] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  31.10.2015
Odpověď  http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl= de&u=http://www.karbidlampen-sammler.de/lampen _01_-_riemann_karbidlampen_teil_1.html&prev=se arch velmi pěkný odkaz je tam i o restaurování, chtěl jesm se zeptat měli karbidky na kolo také drzák na nošení v ruce, je to takový oblouk nad lampou...    [nitram76] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  16.06.2015
Zobrazit fotografiiOdpověď  Zdravím příznivce cyklistiky...nemáte někdo plánek nebo i kousek horního držáku z karbidky/petrolejky na vysoké kolo?    [VlastaŠ] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  09.12.2012
Odpověď  ta pružina tam samo nepatří je tam jen proto, že původní se nevrací, uvidíš na fotkách tak krátkou páčku ovládání brzdy na klasisická řídítka nedostaneš    [Mirek]   11.02.2011
Odpověď  Řekl bych, že brzda není pův. z kola, přijatelnější mi přijde bowdenový typ .. a přinejmenším ta pružina s válečkem a podložkami tam nepatří, jde o náhradu za pův. pružinu na páce .. J.    [Olkyc] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  11.02.2011
Odpověď  To kolo je Achiles 1929 v parádním stavu, chystám se ho pouze vyčistit a opět složit, žádná renovace, má gravírované nápisy na vidlici i rámu, na řadě míst linky, krásně zachovalé sedlo, původní kola zkrátka paráda jsem rád že se mi ho podařilo získat, je od dcery prvního majitele, který ho dostal k 10. narozeninám. Dlouho jsem o něj usiloval, bylo ženy mého kolegy z práce a už to vypadalo, že skončí u nějakého jejich příbuzného, který je sběratel všeho naštěstí ten dotyčný byl asi pohodlný ho odvést, tak zůstalo zahrabané v haldě věcí ve sklepě. Takže když jsem vzpomenul, že je škoda, že to kolo mi tenkrát neprodali řekl kolega s nadšením pořád tam je, vy by jste ho chtěl :-) abylo jasno jedu pro něj co nejdřív. Jen berany někdo omotal izolační páskou, že nebyly již tak pěkné, takže to jsem sundal a jen je očistím a doplním dřevěnými rukojeťmi. Zajímavá je i páková brzda vpředu. Až ho vyladím dám na forum fotky, docela se na to těším takže to asi nebude tak dlouho trvat.    [Mirek]   10.02.2011
Odpověď  Miska s pružinou byla původně asi ve většině nádobek na karbid. Pružiny odrezly, misky se ztratily... Nenarazil jsem zatím nikde na přesný popis její funkce. Protože byly i v karbidkách s paralelogramem (odpružených), nemusí být nutně jen pro to, aby kamínky karbidu nelítaly.Přikláním se spíše k tomu, že měly sloužit hlavně k zamezení přístupu chemickou reakcí vzniklého hydroxidu vápenatého (kašovité bílé sračky) vzhůru do trubiček rozvodu acetylénu, který se jimi dokonale ucpal a velmi nesnadno se čistil.Mám s tím zkušenost, když se do zásobníku dá karbidu příliš mnoho v naději, že lampa bude hořet dlouho :-)    [honzas]   10.02.2011
Odpověď  Ja si myslim, ze vysledek je bezva, mozna by stalo za to udelat tu rozperku z kusu gumy, ta by pri trose dobry vule mohla fungovat jako silentblok a castecne tak tlumit vibrace...
Jinak co je to za kolo? Podle riditek nejaka zavodka. To reseni brzdy vypada celkem zajimave.    [Kubik] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  10.02.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  mám ještě druhou karbidku od stejné firmy s klasickým držákem a je zajímavé jak je udělán systém pro přitlačování karbidu v misce, ta na fotce má uvnitř pružinu¨, které karbid tlačí ke dnu a ta druhá má jen misku, domnívám se že to má něco společného s tím držákem , protože se na karbudku přichycenou napevno na kolo přenášejí víc vibrace tak aby se karbid tak neklepal? Nafotím to a hodím to sem pro zajímavost.    [Mirek]   10.02.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  druhá    [Mirek]   10.02.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  tak jsem to vyřešil, jak jsem psal držák původne z ele. reflektoru pro nasazení na držák, není to úplně ono ale prozatím dobrý.    [Mirek]   10.02.2011
Odpověď  to mě přesně napadlo u jednoho poškozeného elektrického světla jsem měl držáček který byl určen pro nasazení na držák jako karbidka takže karbidka by na kole držela na místě kde je běžné je přes neorigo držák, koupil jsem si jí na kolo takže bych jí tam rád namontoval    [Mirek]   31.01.2011
Odpověď  Asi spis D.R.G.M. ne? = Deutsches Reich Gebrauchsmuster, takze takovej historickej copyright. Neco podobnyho je na zadnich nabach F&S D.R.P. P=Patent. Obecne tyhle "ochranny znamky" ma spoustu nemeckych veci z te doby.
Jinak jeste ten drzak: pokud clovek netrva na 100% originalite, tak by to fungovalo i s obycejnym drzakem baterioveho svetla, jen by se mezi ty drzaky na karbidce musela dat nejaka rozperka, aby se neulomily...    [Kubik] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  31.01.2011
Odpověď  Ještě bych měl otázku nevíte někdo něco o firmě BALACO, to je výrobce té mé lampy, zjistil jsem, že jde o německou firmu, dole na nádobce je D.R.M.G což nevím co je    [Mirek]   31.01.2011
Odpověď  Takže bude asi problém ten držák sehnat, ta moje karbidka ho neměla, možná proto byla cena poloviční než je béžné. Na ebay jsem se díval a jsou tam karbidky také bez toho držáku. V současnosti jsem rád, že je karbidka funkční a má pěkný původní povrch. Nebýt důlku na nádržce s vodou tak je perfektní.    [Mirek]   30.01.2011
Odpověď  Na poslední fotce je vidět příslušný držák lampičky skvěle.Jeho výhodou byla univerzálnost nastavení (jak sklon lampy, tak i její natočení) a připevnění (na trubku řídítek nebo dolů na přední vidlici).Jeho nevýhodou pak bylo, že na lampu se přenášely všechny otřesy jedoucího kola - na rozdíl od lampiček té doby, uchycených přes paralelogram.Tenhle typ držáku byl běžnější v USA, tam se taky občas objeví na e-bay,ale v cenách jako za celé lampičky.    [honzas]   30.01.2011
Odpověď  zdravim, podle držáku máš kolo stadion, mužeš mi poslat fotky, a výš něco o hystorii? dík Pavel    [pavel albrecht]   30.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  ...a ještě jeden v detailu    [VlastaŠ]   29.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Další možný držák, ale některé jsou i mnohem jednodušší, než je na této fotce    [VlastaŠ]   29.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  ...k té lampě by měl patři trochu jiný držák, který je např. na této fotce. Jinou fotku zatím nemám, třeba ještě najdu...    [VlastaŠ]   29.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  fotku jsem přidával, ale forum nějak zlobilo tak snad teď    [Mirek]   29.01.2011
Odpověď  Možná jsi myslel protikus na lampě .. pak by bylo vhodné postnout foto, abychom věděli, co máš a nechceš .. J.    [Olkyc] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  28.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Tohle .. J.    [Olkyc] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  28.01.2011
Odpověď  Ještě bych měl otázku, koupil jsem tuhle karbidku a nemá klasické uchycení na držák kola ale jako pozdější světla, nemá někdo takové uchycení abych věděl co shánět. Dík    [Mirek]   28.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Klasická petrolejka s držáčkem na kolo je celkem běžná věc, občas je možné ji potkat na burzách.Na Youtube videu s úžasnou sbírkou (cca 58 karbidek,34 petrolejek a 15 svíčkovek) je na kraji poličky také.Daleko vzácnější bylo osvětlení na vysoké kolo - petrolejky se zavěšovaly na osu dovnitř vysokého kola,aby lépe osvětlovaly nerovnou silnici.foto pro představu.    [honzas]   27.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  ještě zezadu, jednou jsem viděl klasickou petrolejku co ji dnes dělaj číňani a měla vzadu držák na kolo, muselo to vypadat dost neobvykle.    [Mirek]   27.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  přidám také svou petrolejku je to Lucas, ta černá barva je neorigo takže původně byla asi lampička niklovaná.    [Mirek]   27.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Přikládám fotku, kde je držák vysunutý z ližin...pro lepší orientaci    [VlastaŠ]   26.01.2011
Odpověď  Byl to ten plech jako je na fotce ten na kraji za který se světlo připevní na kolo    [Mirek]   26.01.2011
Odpověď  Díky za fotku, moc se to asi nepoužívalo, bylo to asi jako náhrada za světlo s dynamem? Nedávno jsem viděl plechpvý držáček, který byl určen k nasazení na kolo a na druhé straně měl stejný tvar do kterého se asi nasadil jazýček, který byl na baterce, za tento jazýček bylo asi možné ji připevnit třeba k pásku kalhot.    [Mirek]   26.01.2011
Odpověď  Pane Klimeš, vše v dobrém.Sběratelství uděla občas z člověka hyenu.Fandím všem cyklonadšencům :-)Já kola sbíral, ale nejezdil a byla chyba, pozdě :-( Přeji všem hodně společných kilometrů v pedálech :-)T.K.    [T.K.]   25.01.2011
Odpověď  Pane VlastoŠ děkuji za příspěvky.Nic by neměl být zamozřejmostí.Člověk ocení člověka, až když je nemocný.S pozdravem T.K.    [T.K.]   25.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Předpokládám, že bude nejlépe ukázat fotku zazadu baterky...s držákem jako na karbidku....vídávám samotné baterky s ližinama...a někdy jen držák...jen vědět, že to patří dohromady...    [VlastaŠ]   24.01.2011
Odpověď  Ahoj , mám dotaz, který je lehce odlišný ale týká se také předních světel před lety jsem viděl klasickou plochou baterku (svítilnu) a ta měla na zadní straně držák na kolo jako mají karbidky. Nemáte ji někdo nemáte fotky? Dík    [Mirek]   24.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Přidám svíčkovku ze svého. Pravděpodobně nikdy nebyla použita, nešel jsem žádné zbytky vosku, ani kouře.    [Olkyc]   23.01.2011
Odpověď  video na- http://www.youtube.com/wa tch?v=VmOLWC9ljp0&fea ture=related    [nitram76]   17.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  ...a ještě trocha místopisu:

Výrobci acetylenových svítidel a dodavatelé systémů acetylenového osvětlování v českých zemích a Rakousku:
• Jos. Bacher – Villach, patentované acetylenové aparáty Triumph (doloženo 1903),
• Otto Janisch, dodavatel acetylenových svítidel, Jablonec nad Nisou (doloženo 1911 až 1912),
• F. Kasl – Praha-Vinohrady, acetylenový svítiplyn (doloženo 1903 až 1931), tato firma zřídila např. acetylenovou centrálu v Kostelci nad Orlicí,
• Bohdan Kasper, dodavatel karbidu, Lobkovice nad Labem (doloženo 1905),
• Rich. Klinger – Gumpoldskirchen u Vídně, strojírna – zařízení na výrobu acetylenového svítiplynu, zařizování acetylenových centrál (doloženo 1903),
• Franz Krükl & Co. – Wien, zařizování acetylenových centrál (doloženo 1903),
• Leopold Kurka – Vysoké Mýto, acetylenový svítiplyn (doloženo 1903),
• MEVA – Chotěbořské kovodělné závody národní podnik, závod Friedmann, a Wolf Ostrava, lampy pro hornictví (doloženo 1949),
• Julius Pintsch – Wien, zařízení acetylenových centrál (doloženo 1903),
• Wilhelm Tschinkel, rafinerie skla, Horní Chřibská, komponenty pro acetylenové lampy (doloženo 1903),
• Ing. L. Vojtáček – Praha, patenty a zařízení výroben (doloženo 1903),
• Weiss & Hufsky – Praha, výroba acetylenových lamp (doloženo 1910).    [VlastaŠ]   15.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Ještě dodatek, byť je to článek o karbidkách, tak některé fotky jsou petrolejové lampy....a teď je to svíčková lampa...jsou to moc krásné věci!    [VlastaŠ]   15.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Našel jsem článek ke karbidkám. Myslím, že je zajímavý, ale ukládal jsem ho postupně a tak by bylo dobré jej číst odspoda....sorry.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Acetylenové svítilny se pro svou jednoduchost uplatnily v době před první světovou válkou jako svítilny na kola, u prvních automobilů, drožek a kočárů, své místo našly i v železniční dopravě (zde bylo později používáno bezpečnější Pintschovo světlo – směs acetylenového a olejového plynu). Acetylenové lampy našly uplatnění v době mezi světovými válkami, avšak již byly nahrazovány pokročilejšími typy elektrických světel. Acetylenové svítilny se používaly i v hornictví.
Přenosné acetylenové lampy se hojně rozšířily v době první světové války, kdy byl na trhu nedostatek petroleje, a podobná situace se opakovala i v době druhé světové války. Ještě po druhé světové válce byly přenosné karbidové lampy využívány tam, kde nebyl zaveden elektrický proud. V současnosti lze tyto lampy nalézt např. ve výbavě jeskyňářů, popř. i na mnohých půdách.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Samostatné (přenosné) acetylenové svítilny pro použití v domácnostech či průmyslu se rychle rozvíjely a již ve druhé polovině 90. let minulého století bylo k dispozici několik různých systémů podle různých evropských i amerických patentů. První acetylenové lampy pro domácnosti napojené na rozvodnou síť připomínaly plynové lampy a např. ve Francii jim značnou pozornost věnovali designéři. Dobu své největší slávy zažily acetylenové centrály před první světovou válkou. Ještě krátce po ní byly v Evropě zakládány acetylenové centrály, také se v této době zlevnila výroba karbidu vápenatého, ale to již vytlačovala acetylen postupující elektrifikace.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  V Rakousku-Uhersku byla první acetylenová centrála uvedena do provozu roku 1897 v Totisu v Uhrách, ale zavádění acetylenu se zde ve velké míře začalo rozšiřovat až na počátku dvacátého století. Poněkud jiná situace byla v Německu, kde byly první acetylenové centrály založeny roku 1898 a ještě téhož roku bylo na německém trhu prodáno více než 6 000 acetylenových lamp a vyvíječů. Vývoj zde postupoval tak rychle, že začátkem roku 1899 bylo v Německu činných 30 acetylenových centrál a dalších asi 70 závodů věnujících se tomuto oboru, ve kterých bylo celkem zaměstnáno více než 1 000 osob. Šlo např. o výrobce karbidu, výrobce samostatných i síťových acetylenových svítidel a obchodníky s komponentami pro acetylenové osvětlování. V českých zemích byla první acetylenová centrála uvedena do provozu v letech 1902 až 1903 v Kostelci nad Orlicí, do roku 1906 následovaly Strakonice a poté např. Hřensko či Chřibská. Do první světové války mělo v českých zemích již deset měst vlastní acetylenové centrály. Všechny uvedené centrály byly po několika neštěstích zrušeny ve 20. letech dvacátého století.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Z hlediska bezpečnostních rizik byla klíčová výbušnost a hořlavost acetylenu. Proto existovaly ve všech zemích poměrně přísné bezpečnostní předpisy upravující provoz zejména větších výroben acetylenu – acetylenových centrál. Rozvody acetylenu mohly být pod tlakem maximálně dvou atmosfér, teplota v době zplynování nesměla překročit 50 °C, acetylen nesměl přijít do styku např. s cigaretou, dýmkou či stroji, od kterých odlétávaly jiskry, apod.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Tyto přednosti vyrovnávaly nebezpečí spojená s používáním acetylenových lamp v domácnostech a závodech. Vždy byla zapotřebí velká obezřetnost a pečlivost. Toho si byla vědoma i rakousko-uherská vláda, která v listopadu 1901 vydala vyhlášku „o výrobě, upotřebení kalcium karbidu, o acetylenu, jakož i obchodě s těmito látkami„. Také v odborné literatuře bylo důsledně doporučováno, aby acetylenové osvětlení ve větším měřítku instaloval odborník („zkušený technik acetylenu„) a aby byly acetylenové (karbidové) lampy „nakupovány pouze v odborných závodech„ a dále aby se věnovala pečlivá pozornost čištění hořáků ap.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Acetylenové světlo mělo ve srovnání s dosavadními typy světelných zdrojů mnoho předností. Při porovnání světla petrolejek byl jeho plamen dvacetkrát vydatnější, ve srovnání s běžným plynovým hořákem patnáctkrát a oproti Auerově žárové plynové punčošce třikrát vydatnější. Při použití acetylenu ve svítidlech s žárovou punčoškou klesly náklady na jeho provoz na jednu osminu až jednu třetinu (podle výkonu používané žárovky) nákladů potřebných na svícení žárovkou (Klímovy údaje z roku 1908).    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  V roce 1893 byla zkonstruována první acetylenová lampa s vlastním vyvíječem. O dva roky později vývoj pokročil natolik, že byl zahájen provoz první továrny na výrobu acetylenu využívaného k osvětlování (Thomas L. Willson ve Spray). V závěru devatenáctého století již měl acetylen množství nadšených přívrženců a rychle byly zakládány výrobny karbidu i acetylenové centrály, odkud byl acetylen rozváděn podobně jako svítiplyn, vzniklý karbonizací uhlí, do domácností. Rovněž výroba samostatných acetylenových lamp se rychle rozvíjela.    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  Acetylen se vyvíjí z karbidu vápníku za působení vody ve vyvíječi, vznikne hydroxid vápenatý a acetylen [CaC2 + 2H2O = Ca(OH)2 + C2H2]. Z 1 kg karbidu vápenatého bylo možné v první polovině dvacátého století získat asi 340 l acetylenu. Na 1 kg karbidu bylo zapotřebí k vyvinutí plynu 10 l vody. Zápalná teplota plynného acetylenu je 480 °C. (Teyssler, V. – Kotyška, V.: Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XI. Praha, 1931, s. 52 a následující)    [VlastaŠ]   14.01.2011
Zobrazit fotografiiOdpověď  pár skvostů...karbidová lampa, jako třešnička na dortu    [VlastaŠ]   14.01.2011
Odpověď  Díky za informaci, jdu hledat nějakou svíčkovku.    [Roman]   29.11.2010
Zobrazit fotografiiOdpověď  Nelze přesněji říct,dokdy se používaly svíčkovky.Nebyly nikdy zvláště rozšířené.Jejich světlo bylo asi nejslabší ze všech osvětlení a i při malém větru zhasínaly. Byly oblíbené hlavně u cyklistek, protože byly velmi jednoduché na ovládání a měly relativně "čistý" provoz. Dochované kousky jsou z let po r. 1900,svíčkovky skončily určitě s příchodem elektrického osvětlení - 20tá léta.
V roce 1892 objevili kanaďané Willson a Moorehead metodu výroby Karbidu vápníku v elektrické peci. To vedlo k poznatku, že ponořením Karbidu vápníku do vody s vyvíjí plyn Acetylén, který když hoří, dává jasné bílé světlo.První patenty na karbidky na kolo jsou z let cca 1894, průmyslová výroba je doložena od r. 1896.Opět platí, že většina dochovaných karbidek je z 20. století, nejčastěji ze 20.-30. let.    [honzas]   27.11.2010
 Přidat odpověď   (51) 

Veterán Kalendář - kalendář akcí spjatých s motorismem a jeho historií


Provozovatelé serveru nenesou žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků

© Jiří Bartuš 2006