Zobrazeno 2956x.  Kliknutím zavřete okno
Datum vložení: 17.03.2009 | Počet zobrazení: 2956   Zobrazit téma 
Jak donutit panelku (kejvačku) brzdit.
Zdravím vás všechny.
Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s touto úpravou na brzdovém obložení.
Tenhle článek jsem našel na internetu. Předem děkuji za váš názor na tuto úpravu.

Bubnove brzdy aneb jak donutit Panelku (Kejvačku) brzdit:

Čelisti bubnové brzdy jsou zakotveny ve viku brzdy a rozeviraji se brzdovým klíčem. Vlastni brzdicí učinek určuje tření brzdového obloženi ve vložce bubnu. Silove poměry obou čelisti můžeme nejlépe sledovat na obrázku1 a obrazku2. Směr otačeni kola je na obrázku vyznačen šipkou, neboť je pro silovy rozbor rozhodujici. Čelist je uložena na kotevnim cepu a je pritlačována k bubnu kličem silou oznacenou P1, popr. P2. Jde o tlačnou sílu, a proto je její směr kolmy na rovinu opěrne plochy brzdove čelisti. Přesné určeni vysledne normální síly tlaku obloženi na buben je velmi složite. V naši úvaze se vyhneme použiti vyšší matematiky a vyjdeme z předpokladu, který platí jen přibližně, že směr normalni sily půli celkovy uhel obloženi. Vysledna sila z tlaku obloženi musi jestě zahrnout tečnou silu T1 (T2). Tečna sila je kolma na normalni a jeji velikost je dana součinem součinitele třeni mezi obloženim a bubnem a normalni sily. Součtem vektoru těchto dvou sil dostaneme vyslednou silu V1. Ta musi byt v rovnovaze s rozevirajici silou P1 a třeti, dosud neznamou silou, prochazejici osou kotevniho čepu. Pro rovnovahu sil plati, ze tři sily mohou byt v rovnovaze jen tehdy, prochazeji-li jejich vektory jednim bodem. Sila reakce kotevniho čepu musi tedy prochazet prusečikem paprsku vyslednice a paprsku rozevirajici sily. Velikosti jednotlivych sil vychazeji z trojuhelniku sil na obr.1 a obr.2. Porovname -li trojuhelniky sil pro prvni a druhou čelist, zjistime, že při stejne rozeviraci sile bude mit prvni - nabežna - celist mnohem větši brzdici učinek než druha - ubežna - čelist. Je to zpusobeno tim, že vznikajici tečna sila pomaha při bržděni u nabežne čelisti rozevirajici sile a naopak u ubežne čelisti pusobi proti ni. Tj. tzv. svorny učinek brzdove čelisti. Učinek zavisi dale na poloze obloženi. Přibližujeme-li obloženi směrem ke klice, měni se směr normalni i vysledne sily a brzdovy učinek čelisti vzrusta. V krajnim připadě se naběžna čelist stane samosvornou a dojde k zablokovani brzdy. U uběžne čelisti neni poloha brzdoveho obloženi nebezpečna, neboť k blokovani teto čelisti nemůže dojit. Vhodnym umistěnim brzdoveho obloženi na čelistech (obr. 3) i změnou polohy opěrnych čepu mužeme podle potřeby zvyšovat, nebo snižovat brzdici učinek i bezpečnost proti blokovani. U brzd zavodnich, terenich i soutěznich motocyklu (pozn.: članek je z roku 1972) se proto často setkavame s ruznym usporadanim naběžne i uběžne čelisti. Shodnost čelisti se u seriovych motocyklu voli pouze z vyrobnich duvodu. Jednoduche zvyseni učinnosti brzdy, které může lehce udělat každy, spočiva pouze v zkrácení, nebo zužení obloženi na ubežne části.