  
Zdravím vás všechny.
Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s touto úpravou na brzdovém
obložení.
Tenhle článek jsem našel na internetu. Předem děkuji za váš názor na tuto úpravu.
Bubnove brzdy aneb jak donutit Panelku (Kejvačku) brzdit:
Čelisti bubnové
brzdy jsou zakotveny ve viku brzdy a rozeviraji se brzdovým klíčem. Vlastni brzdicí učinek určuje
tření brzdového obloženi ve vložce bubnu. Silove poměry obou čelisti můžeme nejlépe sledovat na
obrázku1 a obrazku2. Směr otačeni kola je na obrázku vyznačen šipkou, neboť je pro silovy rozbor
rozhodujici. Čelist je uložena na kotevnim cepu a je pritlačována k bubnu kličem silou oznacenou P1,
popr. P2. Jde o tlačnou sílu, a proto je její směr kolmy na rovinu opěrne plochy brzdove čelisti.
Přesné určeni vysledne normální síly tlaku obloženi na buben je velmi složite. V naši úvaze se
vyhneme použiti vyšší matematiky a vyjdeme z předpokladu, který platí jen přibližně, že směr
normalni sily půli celkovy uhel obloženi. Vysledna sila z tlaku obloženi musi jestě zahrnout tečnou
silu T1 (T2). Tečna sila je kolma na normalni a jeji velikost je dana součinem součinitele třeni
mezi obloženim a bubnem a normalni sily. Součtem vektoru těchto dvou sil dostaneme vyslednou silu
V1. Ta musi byt v rovnovaze s rozevirajici silou P1 a třeti, dosud neznamou silou, prochazejici osou
kotevniho čepu. Pro rovnovahu sil plati, ze tři sily mohou byt v rovnovaze jen tehdy, prochazeji-li
jejich vektory jednim bodem. Sila reakce kotevniho čepu musi tedy prochazet prusečikem paprsku
vyslednice a paprsku rozevirajici sily. Velikosti jednotlivych sil vychazeji z trojuhelniku sil na
obr.1 a obr.2. Porovname -li trojuhelniky sil pro prvni a druhou čelist, zjistime, že při stejne
rozeviraci sile bude mit prvni - nabežna - celist mnohem větši brzdici učinek než druha - ubežna -
čelist. Je to zpusobeno tim, že vznikajici tečna sila pomaha při bržděni u nabežne čelisti
rozevirajici sile a naopak u ubežne čelisti pusobi proti ni. Tj. tzv. svorny učinek brzdove
čelisti. Učinek zavisi dale na poloze obloženi. Přibližujeme-li obloženi směrem ke klice, měni se
směr normalni i vysledne sily a brzdovy učinek čelisti vzrusta. V krajnim připadě se naběžna čelist
stane samosvornou a dojde k zablokovani brzdy. U uběžne čelisti neni poloha brzdoveho obloženi
nebezpečna, neboť k blokovani teto čelisti nemůže dojit. Vhodnym umistěnim brzdoveho obloženi na
čelistech (obr. 3) i změnou polohy opěrnych čepu mužeme podle potřeby zvyšovat, nebo snižovat
brzdici učinek i bezpečnost proti blokovani. U brzd zavodnich, terenich i soutěznich motocyklu
(pozn.: članek je z roku 1972) se proto často setkavame s ruznym usporadanim naběžne i uběžne
čelisti. Shodnost čelisti se u seriovych motocyklu voli pouze z vyrobnich duvodu. Jednoduche
zvyseni učinnosti brzdy, které může lehce udělat každy, spočiva pouze v zkrácení, nebo zužení
obloženi na ubežne části. [kejva350]  17.03.2009 Přidat odpověď |
|   jak je to správně ukazují obrázky se silami - T1 , P1 atd. platí pro náběžnou čelist , dvojky pro úběžnou čelist. [MartyC] 16.09.2020 |
| ja to taky mam na dvou strojich a urcite to brzdi lip hlavne bacha at si to neudelas obracene. :-) [Freebiker] 15.12.2016 |
| Mám to na panelce a je to znát, doporučuju i srazit hrany na začátcích obložení. [Milan] 15.12.2016 |
| Paja.. kdyby se ti do toho skenování chtělo..měl bych velký zájem, [Arpi] 14.04.2009 |
| Tom> nevymyslej vymyslene a nesnaz se oklamat fyziku. Klasicka klicova brzda je obyc prace na
pace. Z jedne strany jednozvratna z druzhe dvojzvratna. Vzdy plati F*b=Fa*a Takze zkracovanim b nebo
prodluzovanim a se zvetsi sila F. Vic pomuze v danem pripade zmensit b (=klic). Bohuzel klic k
celisti je opet vzdy paka dvouzvratna a jeho zkracovanim zenes b pri brzdeni k nule a ejhle ono to
nefunguje. Muzes proto udelat elipticky klic, jako to mela treba Jawa90, ale tim opet prodluzujes
rameno b a kruh se uzavrel. Rezume: tvoje upravy budou fungovat perfektne pri minimalnim opotrebeni
paken (s temer nulovym pootocenim klice) + prodluzovanim paky do te miry, kdy je jeste unosny krok
na druhe strane (packa/paka P/Z brzdy).
Jinak zdroj stale omylaneho clanku je kniha
"Upravujeme motocykl pro zavod" od Ing Husaka (doufam, ze jsem to nezkomolil), ktera
vysla nekdy v 70tych letech. Pro ty, kteri bez toho nemuzou zit, muzu knizku vyhrabat a oskenovat
:-) [Paja] 14.04.2009 |
| s predni brzdou si hraju uz asi 14 dni ta zkracena pakna mi moc nepomohla ale docela pomohlo
prodlouzeni paky Asi o 1 cm no ted jsem jeste improvizoval se skracenim klice ale skratil jsem ho
moc a on se ted prestal vracet ale zacalo to konecne brzdit jen musim doladit to vraceni [tom] 13.04.2009 |
| Já to zkoušel na zadní brzdě 634 a na obou na kývačce. Na té zadní 634 se to projevilo. Brzdí líp,
ale na kluzkým povrchu se hodně kouše a je třeba brzdit dost s citem...na přední mám dvouklíček. V
kombibaci mi brzdí vážně solidně i ve dvou. Na té kývačce se mi to ale nějak nezdá, resp. nepoznal
jsem většího rozdílu. Tak nevím jestli doporučit nebo ne.. [Arpi] 10.04.2009 |
| Zdravím chlapi, opravdu nikdo jste to ještě nezkoušeli? [kejva350] 10.04.2009 |
| Jestli se ti to chce delat, tak to udelej ja pouzival na soutezaku uzsi paknu a zlespseni se
dostavilo cca v radech jednotek procent. Pokud chces experimentovat je podstatne lepsi vymena
oblozeni za mekci. [Pája] 17.03.2009 |
|
|
a textem Příspěvek odstraněn administrátorem diskuse.
Uložení diskuse do seznamu sledovaných diskusí se provede kliknutím na příslušný symbol zobrazený přihlášenému uživateli za každým úvodním příspěvkem.
Registrovaný uživatel může též oživit jakoukoli diskusi a nezodpovězený dotaz. Stačí kliknout na příslušný symbol a diskuse se přesune na čelní místo ve výpisu. Nezodpovězený dotaz se objeví v tématech dne v úvodu výpisu.
