MotoMagazín     VeteránInzerce     VeteránForum     VeteránKalendář    Jawa Californian    Japonské klasické motocykly
Diskusní fórum příznivců historických strojů
Celkem 306979 příspěvků |7541 registrovaných uživatelů | Čtenářů on-line: 134 | Neřihlášený uživatel 
Informace
Fotografie
Dokumenty
Statistiky
Registrace
Přihlásit
  IndexMotocykly Jawa-ČZ, Jawa, ČZ (K | Diskusní téma 26.9.2020 01:35  
Tipy pro registrované uživatele
 Moderovaná diskuse Moderovaná diskuse. Registrovaný uživatel může kdykoli odstranit nevhodné příspěvky v diskusích, které založil kliknutím na tlačítko Odstranit
 Odstraněný příspěvek je označen symbolem Odpověď  a textem  Příspěvek odstraněn administrátorem diskuse.
 Odstraněný text vidí pouze moderátor diskuse.
 Uložit diskuse do seznamu sledovaných diskusí Uložení diskuse do seznamu sledovaných diskusí se provede kliknutím na příslušný symbol zobrazený přihlášenému uživateli za každým úvodním příspěvkem.
 Oživit diskusi Registrovaný uživatel může též oživit jakoukoli diskusi a nezodpovězený dotaz. Stačí kliknout na příslušný symbol a diskuse se přesune na čelní místo ve výpisu. Nezodpovězený dotaz se objeví v tématech dne v úvodu výpisu.
Zobrazit fotografiiModerovaná diskuse Zodpovězené téma 

Jak donutit panelku (kejvačku) brzdit.


 Zdravím vás všechny.
Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s touto úpravou na brzdovém obložení.
Tenhle článek jsem našel na internetu. Předem děkuji za váš názor na tuto úpravu.

Bubnove brzdy aneb jak donutit Panelku (Kejvačku) brzdit:

Čelisti bubnové brzdy jsou zakotveny ve viku brzdy a rozeviraji se brzdovým klíčem. Vlastni brzdicí učinek určuje tření brzdového obloženi ve vložce bubnu. Silove poměry obou čelisti můžeme nejlépe sledovat na obrázku1 a obrazku2. Směr otačeni kola je na obrázku vyznačen šipkou, neboť je pro silovy rozbor rozhodujici. Čelist je uložena na kotevnim cepu a je pritlačována k bubnu kličem silou oznacenou P1, popr. P2. Jde o tlačnou sílu, a proto je její směr kolmy na rovinu opěrne plochy brzdove čelisti. Přesné určeni vysledne normální síly tlaku obloženi na buben je velmi složite. V naši úvaze se vyhneme použiti vyšší matematiky a vyjdeme z předpokladu, který platí jen přibližně, že směr normalni sily půli celkovy uhel obloženi. Vysledna sila z tlaku obloženi musi jestě zahrnout tečnou silu T1 (T2). Tečna sila je kolma na normalni a jeji velikost je dana součinem součinitele třeni mezi obloženim a bubnem a normalni sily. Součtem vektoru těchto dvou sil dostaneme vyslednou silu V1. Ta musi byt v rovnovaze s rozevirajici silou P1 a třeti, dosud neznamou silou, prochazejici osou kotevniho čepu. Pro rovnovahu sil plati, ze tři sily mohou byt v rovnovaze jen tehdy, prochazeji-li jejich vektory jednim bodem. Sila reakce kotevniho čepu musi tedy prochazet prusečikem paprsku vyslednice a paprsku rozevirajici sily. Velikosti jednotlivych sil vychazeji z trojuhelniku sil na obr.1 a obr.2. Porovname -li trojuhelniky sil pro prvni a druhou čelist, zjistime, že při stejne rozeviraci sile bude mit prvni - nabežna - celist mnohem větši brzdici učinek než druha - ubežna - čelist. Je to zpusobeno tim, že vznikajici tečna sila pomaha při bržděni u nabežne čelisti rozevirajici sile a naopak u ubežne čelisti pusobi proti ni. Tj. tzv. svorny učinek brzdove čelisti. Učinek zavisi dale na poloze obloženi. Přibližujeme-li obloženi směrem ke klice, měni se směr normalni i vysledne sily a brzdovy učinek čelisti vzrusta. V krajnim připadě se naběžna čelist stane samosvornou a dojde k zablokovani brzdy. U uběžne čelisti neni poloha brzdoveho obloženi nebezpečna, neboť k blokovani teto čelisti nemůže dojit. Vhodnym umistěnim brzdoveho obloženi na čelistech (obr. 3) i změnou polohy opěrnych čepu mužeme podle potřeby zvyšovat, nebo snižovat brzdici učinek i bezpečnost proti blokovani. U brzd zavodnich, terenich i soutěznich motocyklu (pozn.: članek je z roku 1972) se proto často setkavame s ruznym usporadanim naběžne i uběžne čelisti. Shodnost čelisti se u seriovych motocyklu voli pouze z vyrobnich duvodu. Jednoduche zvyseni učinnosti brzdy, které může lehce udělat každy, spočiva pouze v zkrácení, nebo zužení obloženi na ubežne části.    [kejva350Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  17.03.2009     Přidat odpověď  
Zobrazit fotografiiOdpověď  jak je to správně ukazují obrázky se silami - T1 , P1 atd. platí pro náběžnou čelist , dvojky pro úběžnou čelist.    [MartyC]   16.09.2020
Zobrazit fotografiiOdpověď  Pozor , na obrázcích na Jeníkovomísto http://jenikovo.wz.cz/upravy/10.htm jsou fotky , podle kterých když si to orientujete , bude to opačně - tedy zkrácení náběžné čelisti.    [MartyC]   16.09.2020
Odpověď  ja to taky mam na dvou strojich a urcite to brzdi lip hlavne bacha at si to neudelas obracene. :-)    [Freebiker] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  15.12.2016
Odpověď  Mám to na panelce a je to znát, doporučuju i srazit hrany na začátcích obložení.    [Milan]   15.12.2016
Odpověď  Paja.. kdyby se ti do toho skenování chtělo..měl bych velký zájem,    [Arpi]   14.04.2009
Odpověď  Tom> nevymyslej vymyslene a nesnaz se oklamat fyziku. Klasicka klicova brzda je obyc prace na pace. Z jedne strany jednozvratna z druzhe dvojzvratna. Vzdy plati F*b=Fa*a Takze zkracovanim b nebo prodluzovanim a se zvetsi sila F. Vic pomuze v danem pripade zmensit b (=klic). Bohuzel klic k celisti je opet vzdy paka dvouzvratna a jeho zkracovanim zenes b pri brzdeni k nule a ejhle ono to nefunguje. Muzes proto udelat elipticky klic, jako to mela treba Jawa90, ale tim opet prodluzujes rameno b a kruh se uzavrel. Rezume: tvoje upravy budou fungovat perfektne pri minimalnim opotrebeni paken (s temer nulovym pootocenim klice) + prodluzovanim paky do te miry, kdy je jeste unosny krok na druhe strane (packa/paka P/Z brzdy).
Jinak zdroj stale omylaneho clanku je kniha "Upravujeme motocykl pro zavod" od Ing Husaka (doufam, ze jsem to nezkomolil), ktera vysla nekdy v 70tych letech. Pro ty, kteri bez toho nemuzou zit, muzu knizku vyhrabat a oskenovat :-)    [Paja] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  14.04.2009
Odpověď  s predni brzdou si hraju uz asi 14 dni ta zkracena pakna mi moc nepomohla ale docela pomohlo prodlouzeni paky Asi o 1 cm no ted jsem jeste improvizoval se skracenim klice ale skratil jsem ho moc a on se ted prestal vracet ale zacalo to konecne brzdit jen musim doladit to vraceni    [tom]   13.04.2009
Odpověď  Já to zkoušel na zadní brzdě 634 a na obou na kývačce. Na té zadní 634 se to projevilo. Brzdí líp, ale na kluzkým povrchu se hodně kouše a je třeba brzdit dost s citem...na přední mám dvouklíček. V kombibaci mi brzdí vážně solidně i ve dvou. Na té kývačce se mi to ale nějak nezdá, resp. nepoznal jsem většího rozdílu. Tak nevím jestli doporučit nebo ne..    [Arpi]   10.04.2009
Odpověď  Zdravím chlapi, opravdu nikdo jste to ještě nezkoušeli?    [kejva350] Registrovaný uživatel - nelze zobrazit kartu osobních údajů neregistrovaným návštěvníkům  10.04.2009
Odpověď  Jestli se ti to chce delat, tak to udelej ja pouzival na soutezaku uzsi paknu a zlespseni se dostavilo cca v radech jednotek procent. Pokud chces experimentovat je podstatne lepsi vymena oblozeni za mekci.    [Pája]   17.03.2009
 Přidat odpověď   (10) 

Veterán Kalendář - kalendář akcí spjatých s motorismem a jeho historií


Provozovatelé serveru nenesou žádnou dopovědnost za obsah vložených příspěvků

© Jiří Bartuš 2006