Poslední dva roky slýcháme z medií a okolí přemnoženost hlodavců v přírodě. Vždy před zimou zaznamenám zvýšený výskyt hlodavců, který na jaře pomine a kamsi se ztratí. Letošní rok je zcela odlišný v tom, že hlodavci neodešli, ale naopak se na jaře rozmnožili, včetně krys. Nyní je množství mnohem vetší než běžně v zimních měsících.
Vzhledem k velkému počtu vozidel (motorek, aut, traktorů) nastává již velký problém jak je uchránit. Běžně přes víkend si pod kapotou udělají hnízdo i u auta, kterým se dojíždí za prací.
Jak toto kdo řešíte, jaké prostředky používáte? [vintera] 27.07.2020
Přidat odpověď Zobrazit téma
|
|  Mám 2 psy a 2 kocoury, extrémní počet hlodavců nevidím a víc mě štve kuna a bojím se o instalaci několika aut a jsem dokonce rád za ochcané ráfky za co bych jinak psům huboval. [Kadel] 27.07.2020 |
| Hlodavci jsou nositeli velkého množství chorob, včetně smrtelných, tak je nutno jejich výskyt omezovat, o tom snad není pochyb. Jiný pohled je extrémismem.
Hubení hlodavců návnadami s jedem se možná jeví někomu jako prasárna, proto zřejmě došlo před 2 lety direktivně k podstatnému omezení obsahu účinné látky v prodávaných návnadách. S tím zjevně souvisí i kalamitní přemnožení myší (více odolné) v ČR. Časově to zcela odpovídá. Domnívám se, že dotčené hlavy nesou za tento stav přímou odpovědnost, ale nějak se k ní nehlásí. Proč asi?
Dobrá,souhlasím, vzhledem k přírodě, jejíž jsme součástí, se toto hubení návnadami může nazvat prasárnou, jako další věci kolem nás (plasty, topení, klimatizace, silnice, regulace a přeměna celého životního prostoru člověka). Každý člověk má o malinko jiné priority a smýšlení, jeden bojuje proti dopravě, ale pro chleba by pěšky do pekárny asi nechodil, jinému vadí elektrárna, ale bez mobilu nedá ani ránu a večer při svíčkách taky nesedí, dalšímu vadí uhlí, ale v zimě neshání medvědí kožich (a chudáci medvědi, kde je brát). Tak by se dalo s "prasárnami" pokračovat. Co je a není prasárnou je čistě na individuálním pohledu a úvaze každého jedince na konkrétní věc.
Vše toto je nanejvýše pokrytecké a s tím souvisí i dvouleté přemnožení hlodavců, protože si někdo řekl, přestaneme regulovat stavy hlodavců návnadami snížením obsahu účinné látky, zřejmě aby je nebolelo bříško. Výsledek je ale opačný, hlodavci návnady žerou a většinou nehynou, pouze je asi déle bolí to bříško. Samo sebou, že se jedinec návnady již vícekrát nedotkne. Takže výsledkem snahy je déle trvající bolení a přemnožení. S přemnožením souvisí i mnohem zvýšené kladení nástrah všeho druhu. Takže snaha zabránit aplikaci na necílové organismy omezením účinné látky vyústila v přemnožení a defakto zvýšení aplikací. Jak geniální, hodné obdivu.
Je faktem, že člověk je obdarován výkonnějším mozkem než hlodavec a tak na něj vymýšlí (vymyslel) i všelijaké nástrahy k jeho potlačení, včetně nástrah s látkou působící krvácivost a smrt. Hlodavec ale stále odolává a působí škody jak na zdraví (v minulosti morové epidemie), tak na majetku.
Pokud řekneme ke způsobu likvidace za a) návnadami - "prasárna" , nutno ale říci i za b) jaký je jiný rychlý, účinný efektivnější způsob potlačení kalamity.
To je to, oč tu běží a je i mou otázkou, jak zabránit přemnoženým hlodavcům se nadále rozmnožovat a ohrožovat okolí.
Došlo to tak daleko, že desítky potkanů se procházejí po dvorech a po setmění jsou jich stovky. Pouští se úplně do všeho, z čeho se dá postavit hnízdo, lezou všude kde mohou hnízdit a co sežrat. Na poli po sklizni ječmene jsou myši k vidění po desítkách na několika krocích.
Pět deset myší a nějakou tu krysu (správně potkana) dokáže chytit dobrá kočka, kuna, past. Ale stovky jich nechytí a tak se dva roky vesele přemnožují a žerou a ničí co najdou. Pokud bychom spočítali, kolik by bylo potřeba hladových kocourů na potlačení hlodavců, tak si nedovedu představit, kde je vzít a co s nimi poté učinit, až všechny hlodavce pochytají. Asi by byly dalším extrémním problémem, jako ti hlodavci.
Ani silná betonová vrstva neodolá prohrabání, pokud má potkan chuť a vůli se někam dostat za potravou. Přemnožení je doslova boj o potravu a prostor.
Tímto způsobem se přemnožení potkani dostávají k potravě i ve skladech obilních a neznám nikoho, komu by chutnal chleba s přídavkem jejich trusu. Jeho velikost a váha jej zcela neumožní odstranit z obilovin při čištění a ty se občas používají ve vertikále potravního řetězce člověka. A to je poté ta "správná" prasárna.
Jinak poraďte, prosím, co s tím. Jen čekat, že se to samo vyřeší se mi již nechce, protože čekám dva roky a situace se jen horší. Přemýšlím o nějaké elektrické ochraně strojů (mohou způsobit zkrat a požár - obecné ohrožení), ale teď si vůbec nejsem jistý, zda-li jejich vypuzením nedocílím jen přestěhování k sousedům, což by mohlo být také označeno jako "prasárna". Tak nyní opravdu nevím. [vintera] 27.07.2020 |
| Doufám, že ty "staré zásoby" nebyl karbofuran. To by zas mně asi nestačila zásoba sprostých slov. Ostatně, používat jakékoliv jedy je prasárna! [A.Černý] 27.07.2020 |
| Garáž myšotěsná na vše je problémem, musel bych mít hangár na letadla. Mám něco motorek i v domě (13), ale víc se nevejde, auta a traktory neprojedou dveřmi. Ostatní v garáži, stodolách i na dvoře. Loví pes, sousedovo kočky, pasti a nestačí. Chytil jsem kunu, ale raději jsem ji tentokrát pustil, aby lovila ty hlodavce, už si nevím rady.
S jedem je to dva roky problém, protože po něm myši nehynou a staré zásoby došly.
Přemýšlím o nějakých elektrických plašičích, ale nemám s nimi žádnou zkušenost jak jsou účinné. [vintera] 27.07.2020 |
| Řeším to staletími ověřenou metodou - kocourem! :-) Momentálně je stav nouze, kocour nasraně hlásí akutní nedostatek myší. Včera v zoufalství ulovil netopýra. :-)
A pak mám zamčené myšoťěsné garáže.
P.S. kuna není hlodavec, nýbrž šelma. [A.Černý] 27.07.2020 |
|
|
Nezodpovězených témat: 1 / 118
